|
|
Dotační možnosti a studie proveditelnosti přestavby vybraného objektu
Kučerová, Ivana
Bakalářská práce řeší přínos rekonstrukce nevyužívaného objektu v obci Radiměř prostřednictvím dotačních titulů. V práci jsou popsány základní principy a rozdělení dotací, podmínky pro získání finanční podpory pro vybrané tituly a následně jejich komparace a pozitivní dopady na život v obci. Tyto tituly byly vybrány s ohledem na složení obyvatelstva obce a na původní záměr rekonstrukce objektu obce. Praktická část práce obsahuje stručnou studii proveditelnosti, u které je v závěru zhodnocena její realizovatelnost a přínosy pro obec.
|
|
|
Úskalí distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit
TROJANOVÁ, Karolína
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu. Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují. Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
|
|
| |
|
|
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
|
|
| |
|
|
Bariéry ve vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit očima jejich rodičů
Tichá, Kateřina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky ze sociálně vyloučených lokalit a jejich vzděláváním. Teoretická část definuje pojem sociálně vyloučená lokalita a zabývá se výraznými znaky, které ovlivňují život osob zde žijících. Dále je charakterizována romská menšina, která je často se sociálním vyloučením spojována, a bohužel je i nadále v sociálně vyloučených lokalitách četně zastoupena. Hlavním tématem je sociálně znevýhodněný žák, zohledněny jsou jeho potřeby a současné možnosti vzdělávání. Romským dětem a žákům je opět věnována zvláštní pozornost s ohledem na kulturní a etnická specifika. Praktická část je zpracována v podobě 12 případových studií, které popisují jednotlivé rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a jejich přístup ke vzdělávání dětí. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo identifikovat bariéry, které z pohledu rodičů ovlivňují vzdělávání jejich dětí. Dílčí cíle se zaměřují na další okolnosti, které mohou rodiny v přístupu ke škole omezovat v souvislosti s jejich sociální situací. Výsledky výzkumného šetření poukazují na úzké propojení mezi nepříznivou sociální situací rodiny, kdy tyto okolnosti mají negativní dopad na školní vzdělávání dítěte. Sami rodiče právě tyto bariéry vnímají jako nejvýraznější. KLÍČOVÁ SLOVA Sociálně vyloučené lokality, romská menšina, sociálně znevýhodněný žák, povinná...
|
|
|
Sociálně patologické jevy vyskytující se ve vyloučených lokalitách
VONDRÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se věnuje sociálně patologickým jevům, které se vyskytují ve vyloučených lokalitách ve Slaném a jeho okolí. V sociálně vyloučených lokalitách se vyskytují závažné sociální problémy, jelikož pro tyto lokality je typický vyšší výskyt sociálně patologických jevů. Teoretická část bakalářská práce se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami ve Slaném a jeho okolí, v současné době se ve městě a jeho okolí nachází šest těchto výše uvedených lokalit. Práce také popisuje nuzné životní podmínky lidí v těchto lokalitách, kde žijí. Myslím si, že obyvatelé města ani netuší, jak lidé v těchto lokalitách žijí a práce by mohla přispět k povědomí nejen obyvatel města Slaného. Práce je dále zaměřena na rozdíl mezi sociální patologií a deviací, popisuje, co to vlastně je sociální vyloučení a sociálně vyloučená lokalita, dále se zabývá užíváním návykových látek, kriminalitou a agresivitou a hazardním hraním. Jde o závažné sociální problémy, které se vyskytují v současné společnosti. Práce se také zabývá příčinami výše uvedených patologických jevů. Cílem práce je zmapovat sociálně patologické jevy, které se nacházejí ve vyloučených lokalitách. Zvolila jsem si dvě výzkumné otázky: Vo1: Jaký má vliv nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Vo2: Jaký má vliv vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Pro praktickou část práce byla zvolena kvantitativní metoda. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník, který vyplňovali lidé právě z výše uvedených sociálně vyloučených lokalit. Data, která byla získána, byla zpracována pomocí popisné statistiky pomocí MS Excel a hypotézy byly testovány v programu SPSS, metodou t-testu a chí-kvadrát testu. Otázky v dotazníkovém šetření byly zvoleny tak, aby bylo zjištěno, které sociálně patologické jevy se nacházejí ve vyloučených lokalitách ve Slaném a okolí. Pro výzkum jsem si zvolila čtrnáct hypotéz. Některé hypotézy předpokládaly, že nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Další hypotézy předpokládaly, že vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Výsledky výzkumu ukázaly, že nezaměstnanost má vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí v těchto lokalitách. Dále se ukázalo, že vzdělanost má také vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí. Dle výzkumu nezaměstnanost a vzdělanost nemá vliv na hraní hazardních her a záznam v rejstříku trestů.
|
|
|
Sociální práce v kontextu brzkého zakládání rodin v sociálně vyloučených lokalitách
SEDLÁČKOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá brzkým zakládáním rodin v sociálně vyloučených lokalitách. V první části práce je teoretický základ, kde jsou popsány základní pojmy a rozlišeny důležité faktory sociálního vyloučení. Druhá, empirická část, uvádí zpracované výsledky, které jsou pro snazší orientaci rozčleněny do 4 chronologicky po sobě jdoucích kapitol, které kopírují sled událostí bezprostředně spojených s brzkým rodičovstvím. Bylo zde užito trojstupňového kódování, otevřeného, axiálního a selektivního. Cílem práce bylo zjistit, jaké důvody mají dospívající dívky žijící v sociálně vyloučených lokalitách k brzkému založení rodiny, sumarizovat možnosti prevence vzniku sociálně nežádoucích jevů a identifikovat klíčové zdroje podpory při zvládání péče o dítě. Nosným výsledkem provedeného výzkumu je zjištění, že nejdůležitější vliv na okolnosti týkající se brzkého těhotenství má bezpochyby rodina a její vzor. Rodina a partner matky jsou pak klíčovými zdroji, ze kterých mohou mladé prvorodičky čerpat. Prevencí sociálně nežádoucích jevů je přiměřená a odpovídající sexuální výchova nezletilých dívek a chlapců. Protektivním faktorem lze považovat i vyšší vzdělání. Nejdůležitější podpora mladé rodiny však nespočívá v množství a kvalitě intervencí sociálních pracovníků, ale v rodině, odkud mladí rodiče pocházejí. Ta se stará o mezigenerační přenos schopností a dovedností pečovat o dítě a nemalou měrou se angažuje též v přímé péči. Rodina je tedy na jedné straně vzorem, kvůli kterému se v sociálně vyloučených lokalitách můžeme setkat s vyšší porodností u dospívajících dívek, na druhé straně ji lze považovat za nejcennější pramen podpory těmto dívkám. Současný stav lze tedy považovat za cyklicky uzavřený a řešení je tak stejně nejisté, jak je pozorujeme u bludného kruhu celého sociálního vyloučení.
|
|
|
Důležitost a význam faktorů podílejících se na vzniku sociálně vyloučených lokalit ve městě Kostelec nad Orlicí
KALIŠOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá charakteristikou základních faktorů, které se významně podílejí na problémových a sociálně vyloučených lokalit, které se nachází v správním obvodu města Kostelec nad Orlicí. Popisná část definuje proces vzniku sociálního vyloučení, obecně vystihuje sociálně vyloučenou lokalitu a sociální práci v ní. Dále se věnuje jednotlivým faktorům, které ovlivňují vznik rizikových a sociálně vyloučených lokalit ve městě Kostelec nad Orlicí. Empirická část zjišťuje současný stav a kvalitu jednotlivých faktorů, které se podílejí na vzniku problémových a sociálně vyloučených lokalit.
|
|
|
Romské rodiny žijící v sociálně vyloučené lokalitě Volary
KOŽKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce zjišťuje sociální situaci obyvatel sociálně vyloučené lokality Volary. Teoretická část je věnována problematice sociálního vyloučení, Romům jako sociálně vyloučené skupině, sociálně vyloučeným lokalitám, jejich vzniku a sociální situaci jejích obyvatel. Sociální situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit je hodnocena pomocí kritérií, kterými jsou bydlení, vzdělání, zaměstnanost, finance a zdraví. Dále jsou v teoretické části popsána specifika romské rodiny. Praktická část obsahuje kasuistiky respondentů, které byly získány strukturovanými rozhovory rozdělenými do 4 tazatelských okruhů, podle nichž jsou i vyhodnoceny. Výsledky výzkumu jsou dále srovnávány s poznatky autorů v použité literatuře.
|
host ::
RSS.